Železniční neštěstí u Zdemyslic

Sdílet článek na:

FacebookGoogle


Celý článek k tisku: odkaz

Nejde vám tisk v pdf ?: odkaz

 

Dne 6. srpna 2010 uplynulo přesně 120 let od velkého železničního neštěstí, které se odehrálo mezi Blovicemi a Zdemyslicemi. V roce 1890 zde krátce před půlnocí za prudké bouře vykolejil osobní vlak, který projížděl na trati Vídeň – Cheb. Došlo k tomu při přejezdu viaduktu nad Seteckým potokem. Část vlaku sjela do rozvodněného potoka. V důsledku bouře byly pravděpodobně podmáčené koleje, protože při následném vyšetřování celé události se ukázalo, že byly zaryty až 30 centimetrů do půdy. O jednom z největších vlakových neštěstí, které se odehrálo v naší bezprostřední blízkosti, se ale celkově moc neví. Ve své době to byla ovšem taková událost, že se o ní psalo několik dní na předních stránkách rakouských prestižních novin Wiener Zeitung (Vídeňské  noviny) a deníku Prager Tagblatt (Pražský deník). Vše samozřejmě v němčině, vždyť jsme v té době byli pořád ještě součástí Rakousko-Uherska. Z dobového tisku vyplývá, že neštěstí všechny zaskočilo velkým počtem obětí a raněných. Jak několik dní po katastrofě referoval generální ředitel c. k. železnic, ještě stále se počty obětí upřesňovaly. Ve vlaku jelo 78 pasažérů, z toho se různě vážně zranilo 37 lidí. První zpráva dokonce uváděla, že nehodu mohl sotva někdo přečkat bez zranění, nakonec byla bilance trochu lepší.  Mnozí byli už ve vlaku odkázáni na pomoc ostatních spolucestujících, bez kterých by se od místa neštěstí nedokázali sami vzdálit. Pak čekali, až se dostaví  další pomoc. Na tu však museli čekat plné dvě hodiny, než dorazil vlak s pomocí. Mezitím postávali nebo polehávali na náspu roztroušeni v malých skupinkách. Museli to být strašné dvě hodiny, čekat v bouři a uprostřed noci na záchranu  a při tom poslouchat nářek zraněných. Ti byli posléze převezeni do nemocnice v Plzni, někteří byli záhy propuštěni do domácího ošetřování. Mezi zraněnými byli hlavně občané maďarské národnosti (bylo to vystěhovalci a ve vlaku jich bylo celkem 18), ale i občané Plzně a jiných českých měst. Vlakem cestovalo i hodně dětí, tři z nich také utrpěly zranění, jedno zranění bylo vážné. Nejmladšími raněnými byli sedmiměsíční chlapeček, kterému se zranili i oba rodiče a dvouletý klučina.  Postižení většinou nebyli sto se vůbec pohybovat a trpěli velkými bolestmi. Zranění se pohybovala v rozmezí malých oděrek po zlámaná žebra, těžká vnitřní zranění a rány na různých částech těla. Někteří šťastlivci, kteří vyvázli bez zranění, mohli už druhý den pokračovat ve své cestě. Trať totiž byla během noci uvolněna a ráno se opět začalo jezdit. Naopak někteří už domů nedojeli nikdy. Počet nezvěstných se druhý den po nehodě pohyboval mezi 14 až 20. Existovaly oprávněné obavy, že někteří z nich byli vymrštěni z vlaku do rozvodněného potoka a utonuli v něm. Zraněním v plzeňské nemocnici v jednu hodinu ve středu 8. srpna 1890 podlehl také strojvůdce. Zraněním podlehli dozajista i další cestující. Vždyť lokomotiva i některé vagony byly zcela zničené. Jak se uvádí v dobové zprávě, z některých vozů zbyly jen kola a podlaha. Už tenkrát byly vagony rozlišené na první a druhou třídu. Rodinní příslušníci pasažérů dostávali zprávy o situaci částečně z Blovic, částečně z Plzně a vzhledem k velkému počtu raněných a nezvěstných se jim dostávaly informace různé, mnohdy byli vystaveni velké nejistotě.

Při zásahu na místě neštěstí vzorně vypomáhali i členové hasičského sboru z Blovic. Za tuto činnost dostal sbor pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni a peněžitou odměnu 30 zlatých.

Je asi trochu škoda, že oběti zdejšího neštěstí se nedočkali nějakého pomníčku, který by vzpomněl jejich smutný osud. Na místě nehody by mohla být alespoň deska, připomínající tehdejší tak významnou událost.

Zdemyslice mají tedy co se dráhy týče několik nej. Největší vlakové neštěstí a nejposlednější hradlo v republice >>odkaz. O něm a jeho výměně jsme psali článek v loňském roce.

 

Foto z nehody:

 

Nehoda druhý den ráno

 

 Nehoda druhý den ráno

 

Ukázka z dobového deníku Prager Tagblatt (Pražský deník)